26.07.2013

Opravené lázně vrátily na okamžik mnohým návštěvníkům jejich mládí

Kde si půjčovali župan, kam chodili na kofolu a vajíčkový salát nebo jak se jmenoval jejich oblíbený plavčík. Prohlídky opravených lázní přenesly hlavně starší návštěvníky do doby jejich mládí, kdy se tu učili plavat.

Srdeční záležitost většiny Liberečanů. To jsou bývalé Lázně Františka Josefa I., které se ve čtvrtek 25. července po rekonstrukci poprvé otevřely lidem. Jak vypadají poté, co byly přeměněny na budoucí sídlo Oblastní galerie Liberec, si přišlo prohlédnout bezmála 1.300 Liberečanů.

Nikdo nelitoval času, který musel vystát ve frontě, než se dostal na jednu z komentovaných prohlídek. Odpoledne už had čekajících návštěvníků obtáčel budovu až do Vítězné ulice. Lidé byli nadšení. Ti starší nostalgicky vzpomínali na dobu, kdy sem chodívali plavat. Mladé sem přivedla zvědavost a vyprávění rodičů. Někteří ale zalitovali, že už se tu nikdo nikdy koupat nebude.

„Jsem ráda, že se revitalizace starých městských lázní povedla, a že jsme jako město Liberec projekt dotáhli do úspěšného konce. A to i přes snahu Jana Korytáře ze Změny, který před více než dvěma lety zneužil rekonstrukce lázní, když si je vzal jako své politické rukojmí, jímž chtěl zabránit svému odvolání z postu primátora. Liberci mnoho podobných památek, jako jsou lázně, nezůstalo. A přitom chybělo málo a jejich záchrana mohla být kvůli zbytečnému politikaření zastavena,“ zdůraznila primátorka Liberce Martina Rosenbergová. „Vítám také to, že rekonstrukce lázní i stavba depozitáře budoucí galerie vyvolaly velkou diskusi občanů na sociálních sítích. I když se třeba někomu budova depozitáře nelíbí, je vzniklá diskuse projevem zájmu o naše město. Věřím, že podobnou diskusi vzbudí i otázka, jak má město naložit s Liebiegovým palácem, původním sídlem Oblastní galerie, až přejde do majetku SML,“ dodala.

Nejen samotná kulturní památka, ale také nový moderní depozitář odkazují k historii lázní. Vlnky na fasádě temně šedého depozitáře jsou kopiemi tiskové formy z počátku 20. století. Šablony pocházejí ze stejného období jako budova lázní. Současně kresba připomíná, že zde teče potok a že Liberec byl v době výstavby lázní městem textilu.

V budově zůstaly krom jiného zachované například vitráže, zdobené skleněné výplně dveří a ve vstupní hale najdou návštěvníci původní dlažbu. Současně stavbaři v hale zachovali původní technologii obložení stěn – kresba na mramorových deskách byla domalovávána ručně. Na stěnách zůstaly i staré cedule s pokyny, kde najdou lidé, kteří se sem chodili koupat, pedikůru nebo kde si mají vyždímat plavky.

„Zrenovovány byly i kabiny, určené k převlékání. Vitrážová okna v hlavním sále jsme zakryli rozptylovými skleněnými deskami, které budou chránit umělecká díla před ostrým denním světlem,“ upozornil specialista oddělení přípravy a řízení projektů MML Pavel Smarž. Novou podobu získalo také okolí bývalých lázní, široké desky, položené u chodníku, vybízejí kolemjdoucí k posezení.

Revitalizace městských lázní na galerijní objekt si vyžádala 360 milionů korun s DPH. Většinu z této částky hradily evropské dotace v rámci IPRM – zóna Lidové sady. Povinnou spoluúčast ve výši 15% procent z ceny díla zaplatil Liberecký kraj. Celý projekt jako investor stavby připravilo Statutární město Liberec. Lázně rekonstruovala stavební firma Chládek a Tintěra.

Revitalizace bývalých lázní byla zahájena 9. září roku 2011 a trvala necelých 20 měsíců. Skládala se ze dvou hlavních částí – rekonstrukce stávající budovy a dostavby nového depozitáře.

V srpnu přejdou bývalé lázně do vlastnictví Libereckého kraje. Potom by mělo následovat období tří až šesti měsíců na ustálení klimatických podmínek uvnitř budovy a nastane její dovybavování a zařizování. Oblastní galerie se bude stěhovat do objektu lázní na přelomu roku. V únoru roku 2014 by potom mělo dojít k jejímu otevření. V té době bude současně bývalé sídlo galerie, takzvaný Liebiegův palác, předán krajem do vlastnictví města Liberec.

Jak doplnila primátorka, osud zchátralého původního objektu galerie bude starostí až příští politické reprezentace. Může zde vzniknout třeba Liebiegovo muzeum nebo muzeum textilního průmyslu. „Budova by měla zůstat v majetku města. Snad bude rekonstrukce udělána citlivě a snad se najde pro bývalou galerii smysluplné uplatnění, které bude ku prospěchu občanů,“ poznamenala primátorka.

Neorenesanční lázně byly postaveny v letech 1900 - 1902 jako připomínka 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I., a vyprojektoval je vídeňský architekt Peter Paul Brang. Stavbu prováděl liberecký stavitel A. Bürger. Od roku 1984 už ale lázně svému původnímu účelu nesloužily a postupně chátraly. Jejich devastaci završila 90. léta, kdy přešly do soukromých rukou. Město Liberec, které nikdy lázně nevlastnilo, je koupilo v roce 2005 v dražbě po zkrachovalé společnosti MONA za 9 milionů korun, a tím zahájilo jejich záchranu. Na nejnutnější opravy a zakonzervování budovy bylo vynaloženo tehdy 27,5 milionů korun.

Text + foto: Zuzana Minstrová

Nastavení cookies