Před rokem zemřel tvůrce slavného hotelu a vysílače Ještěd

Ačkoliv se Karel Hubáček narodil 24. 2. 1924 v Praze, celý svůj život spojil s Libercem. Jeho nejvýznamnější stavba, horský hotel a vysílač Ještěd, se proměnila v symbol nejen Liberce, ale celého Libereckého kraje. Čím by dnes bylo město bez proslulého rotačního hyperboloidu? To je důvod, proč tuto jednu z nejvýznamnějších osobností regionu chce připomenout na svých webových stránkách také Statutární město Liberec.

Jako jeden z nejuznávanějších moderních architektů a jako jediný z architektů v České republice získal za svůj neznámější návrh – televizní vysílač a hotel na Ještědu v Liberci – od Mezinárodní unie architektů v roce 1969 Perretovu cenu. Je autorem i dalších nepřehlédnutelných staveb nejen v Liberci, například Vodárenské vyrovnávací věže v Praze - Dívčích hradech či meteorologické věže v Praze - Libuši.

Je podepsán i pod kinem Máj v Doksech a pod několika obytnými domy v Liberci. Karel Hubáček navrhl spolu s Miroslavem Masákem také dnes už zbouraný obchodní dům Ještěd v centru města. Jeho stavby, které vyrostly v regionu, mají jeden výrazný společný rys. Vždy byly citlivě zasazeny do zdejší krajiny, vytvářely s ní jeden harmonický celek.

Karel Hubáček vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. V roce 1951 se přestěhoval do Liberce, když nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Na konci 60. let stál u založení atelieru SIAL, který si získal světové renomé, a z něhož vyšlo několik generací uznávaných českých architektů.

Odvážná stavba hotelu a vysílače Ještěd vznikala v letech 1966 až 1973 a je nejznámějším Hubáčkovým dílem. Když jej začínal kreslit, neváhal riskovat a ignoroval zadání soutěže, která na vrcholu hory počítala se dvěma oddělenými stavbami pro vysílač a hotel. Kromě Perretovy ceny se Ještěd honosí i titulem nejvýznamnější česká stavba 20. století, který jí v anketě udělili tuzemští odborníci.

Karel Hubáček se dočkal řady ocenění. V roce 2001 mu byla prezidentem republiky udělena Medaile za zásluhy II. stupně. „Raději se dívám, než mluvím," tak znělo jeho krédo. A to, že se dívat uměl, potvrzuje celé jeho dílo.

Text: Zuzana Minstrová

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec