Liberecké ulice rozezněly flašinety

Melodie kolovrátků přenesly kolemjdoucí o sto let zpět, do doby, kdy tito pouliční umělci putovali od vesnice k vesnici a hraním si mnoho z nich vydělávalo na živobytí. Festival Liberecký flašinetář se v Liberci koná od středy 15. až do pátku 17. srpna.

Točit klikou svých kouzelných skříněk přijely do Liberce stylově v dobovém oblečení bezmála tři desítky flašinetářů. Hráče z Česka, Francie, Německa a Švýcarska přivítal dnes odpoledne na náměstí Dr. E. Beneše před libereckou radnicí náměstek primátorky pro školství, kulturu a sociální oblast Kamil Jan Svoboda a letošní ročník festivalu zahájil. Sám si hru na kolovrátek také vyzkoušel. „Není to vůbec snadné, jak na první pohled vypadá. Člověk musí mít cit pro rytmus,“ řekl náměstek.

Účastníci festivalu se poté jeden po druhém krátce představili. Každý flašinetář zahrál na svůj nástroj přímo na náměstí. Kromě dávno zapomenutých melodií zazněl například také francouzský kankán nebo Svatební pochod od Mendelssohna-Bartholdyho. Většina přítomných historických flašinetů pochází z minulého století, některé stále funkční se dochovaly i z roku 1880. „Výjimkou však nejsou ani modely staré jen několik měsíců,“ prozradil organizátor festivalu Jiří Volný ze Severočeského muzea, který už plánuje příští ročník.

Flašinetáře mohou lidé potkat druhý den ve čtvrtek hned na několika místech Liberce. Kromě náměstí Dr. E. Beneše také v Pražské a Moskevské ulici, na Soukenném náměstí, na hlavním nádraží, před Plazou nebo v zoologické zahradě. Velký svátek flašinetářů zakončí od 16. hodin společný koncert všech účastníků v Severočeském muzeu, kde je pro návštěvníky během odpoledne připraven také flašinetářský workshop a výstava kramářských písní a obrazů. Ještě však v pátek v rámci festivalu pokračuje v muzeu komentovaná prohlídka expozic.

Pořádání festivalu v Liberci není náhodné. Výroba flašinetů měla právě na Liberecku tradici. Už v polovině 19. století založil Augustin Riemer v Chrastavě později úspěšnou firmu Riemer Kratzau, která pak sto let vyráběla flašinety, piana a orchestriony a dodávala je téměř do celého světa. Největší oblibě se flašinety těšily koncem 19. století a v první třetině 20. století. Jejich hudbě se zpočátku těšily vyšší společenské vrstvy na zámcích a v salonech. Později se hrací kolovrátky rozšířily do ulic, hospod a na různé lidové slavnosti, kde na ně s oblibou hráli váleční vysloužilci, invalidé nebo chudina.

Foto a text: Jan Král

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec