Spolek prosazoval češtinu v době, kdy jí v Liberci nikdo nerozuměl

Utlačování, přezírání, schválnosti i zákazy. Tohle všechno má za sebou sdružení Česká beseda, která k prosazování práv tehdy hrstky Čechů v převážně německém Liberci vznikla přesně před 150 lety. Dnes už nemusejí členové České besedy chránit ve městě pod Ještědem český živel, a přesto jejich činnost neskomírá. Dál vychovávají k vlastenectví a vedou potomky nových obyvatel, kteří se do Liberce přistěhovali po odsunu Němců po roce 1945, ke znalosti historie města a hrdosti na jeho minulost i slavné rodáky.

„V době vzniku České besedy v roce 1863 měl Liberec kolem 20 tisíc obyvatel, z toho bylo zhruba 7 procent Čechů. Národnost se tehdy při sčítání obyvatel ještě neuváděla,“ připomněl předseda sdružení Lubor Franců na setkání s vedením města ve středu 2. října. „Po druhé světové válce, když byli Němci odsunuti z Liberce, došlo nejen k národnostní výměně obyvatel, ale i ke generační. Liberec se stal městem mladých lidí, protože sem přicházeli a usazovali se zde jenom mladí,“ doplnil a přidal jednu kuriozitu: po Němcích zůstalo tolik volných bytů, že město Liberce v letech 1945 – 1960 nemuselo postavit jediný nový byt.

Ke svému kulatému výročí vydalo občanské sdružení knížku, která zachytila celou historii spolku. Nese název 150 let České besedy a napsala ji Hana Chocholoušková. Kniha vychází v nákladu 1.000 kusů a vedle několika knihkupectví ji zájemci budou moci, až vyjde, získat přímo u členů České besedy. Kontakty najdou na stránkách http://ceskabesedaliberec.webnode.cz

Knížku představili členové spolku ve středu 2. října na radnici vedení města, náměstkům primátorky Jiřímu Šolcovi a Kamilu Janu Svobodovi. „Česká beseda je neoddělitelnou součástí libereckých dějin. Je krásné, že tato tradice žije dál,“ podotkl náměstek Jiří Šolc. „Jsem moc rád, že jsme měli příležitost se setkat se členy sdružení. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí z historie České besedy,“ dodal.

Náměstek Kamil Jan Svoboda prozradil, že je sám členem občanského sdružení Česká beseda. „Potěšilo mne, že jsme mohli na radnici členy České besedy přivítat a poděkovat jim za prosazování češství v Liberci,“ řekl.

Autorka Hana Chocholoušková se svěřila, že knihu psala zhruba 2,5 roku. Z historie spolku prozradila například, jak to měla Česká beseda na konci 19. století těžké, když si chtěla pořídit ke schůzkám a činnosti spolku vlastní budovu. „Veškeré žádosti Besedy o různá povolení radnice tenkrát ignorovala. Nevyřizovala je s odůvodněním, že jsou psány cizím jazykem. Spolek je psal česky,“ uvedla autorka knihy.

V prvních desetiletích své existence byla Česká beseda střediskem kulturního a společenského života české menšiny v Liberci. Pořádala také plesy, jejichž výtěžek byl určen na nákup českých knih. První se uskutečnil v roce 1862. V roce 1939 po odtržení Sudet od Československa, byla zakázána. Její budovu získal Hitlerjugend a SA.

Dnes má Beseda zhruba 500 členů a je propagátorem významu města, jeho českých rodáků a krajanů, žijících po celém světě. Vedle vydávání knih se sdružení podílelo na pořízení několika soch a pamětních desek, umístěných v Liberci, například Václava Šamánka, Karla Vacka, Vlasty Buriana nebo T. G. Masaryka. Z iniciativy Besedy byla vydána též plaketa k 400. výročí udělení městského znaku.

Text: Zuzana Minstrová, foto: Jan Král

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec