10.10.2019
Jana Kodymová DiS.

Na šesti místech proběhlo v říjnu měření škodlivin ovzduší

V polovině října loňského roku proběhlo v Liberci 24hodinové proměření ovzduší mobilními systémy organizované Státním zdravotním ústavem v Praze ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje se sídlem v Liberci, Krajským úřadem Libereckého kraje a Statutárním městem Liberec.

Bylo proměřeno šest míst reprezentujících zdrojově nejvýznamnější typy městských lokalit; od dopravně zatížených oblastí u Šaldova náměstí v centru města a křižovatky Letné/Balbínovy, přes průmyslovou příměstskou oblast (ČS Mládeže - Dolní Hanychov) s nezanedbatelným vlivem lokálních zdrojů a dopravy, po tři typy městských pozaďových lokalit (Lesní ulice v centru města, MŠ Korálek v sídlištní obytné oblasti v Kunraticích a příměstská vilová čtvrť u v okolí ulice Jeřmanické v Vesci).

„Lokality pro rozmístění mobilních systémů byly vybrány takovým způsobem, aby bylo možné jejich hodnocení dle zdrojů interpretovat i na podobné oblasti v městě a získat tím popis zátěže. Cílem měření bylo identifikovat problémové zdroje ovzduší nebo problémovou oblast města a zároveň zjistit jak se aktuální znečištění ovzduší liší od roku 2005, kdy měření mobilními systémy proběhlo v Liberci naposledy, vysvětluje Ing. Jana Loosová, Ph.D., ředitelka odboru hygieny obecné a komunální KHS LK.  

Meteorologické podmínky v době měření lze charakterizovat jako stabilní se slabým větrem, teplotně nadnormální - mírně zhoršené rozptylové podmínky.

Na měřicích místech byly sledovány koncentrace SO2, NO, NO2, NOx, CO, O3, PM10, PM2,5, PM1,0 a doprovodné meteorologické veličiny - teplota, tlak, vlhkost, směr a rychlost větru, globální sluneční záření. Na třech místech (Šaldovo n., Lesní a Letná/Balbínova) byl odebrán 24hodinový vzorek pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ve frakci PM10 a na třech místech (Šaldovo n., Č. Mládeže a Letná/Balbínova) 24hodinový odběr suspendovaných částic frakce PM10 pro stanovení kovů. Na třech místech (MŠ Korálek, Šaldovo náměstí a u MŠ Jetřichovice) byla měřena distribuce velikostních frakcí aerosolu. Do hodnocení byla zahrnuta i data měřená na stanici ČHMÚ LLIL v Rochlicích.

Co vyplývá z měření:

  • Krátkodobé imisní limity stanovené přílohou č. 1 zákona o ochraně ovzduší (201/2012 Sb.) pro SO2, NO2, CO, O3 nebyly v průběhu měření na žádném místě překročeny a v případě SO2 a CO se jednalo o velmi nízkou zátěž prostředí. Měřené hodnoty O3 s maximy na úrovni 100 µg/m3 jsou sice pro dané období atypické a zvýšené, odpovídají ale aktuálním meteorologickým podmínkám v době měření.  U frakce PM10 byl pravděpodobně překročen 24hodinový imisní limit (50 µg/m3) na Šaldově náměstí (50 µg/m3) a v okolí Jeřmanické ve Vesci (51,8 µg/m3).
  • Obě proměřené dopravní lokality (okolí Šaldova náměstí a křižovatky Letná/Balbínova) potvrdily význam emisí z místní dopravy na kvalitu ovzduší. Atypický průběh hodnot NO2 (a taky SO2) ve večerních hodinách 16. 10. 2018 na České Mládeže u Dolního Hanychova pak prezentuje pravděpodobně vliv průmyslové zóny.
  • V případě suspendovaných (aerosolových) částic se ukazuje, jaký vliv mají nejenom lokálně působící zdroje (lokální topeniště v okrajových částech města nebo exponované dopravní komunikace) ale i aktuální větrné proudění. Pro aerosolové částice bylo v měřeném období charakteristické prolínání vlivu jednotlivých typů zdrojů, a to i vzdálenějších. Měření proběhlo v období mírně nepříznivé rozptylové situace - hodnoty jsou proto mírně zvýšené.
  • Detailnější analýza podílu jednotlivých frakcí PM10-2,5/PM2,5-1,0 a PM1,0 pak zvláště při měření počtu submikronových částic, jednoznačně identifikuje lokální topeniště jako významný zdroj.
  • Měření proběhlo v netypický teplém podzimním počasí a 24hodinové hodnoty benzo[a]pyrenu kolísaly v rozmezí 0,5 až 0,8 ng/m3, jednalo se tedy o velmi mírnou zátěž. Vliv dopravy je zřejmý na Šaldově náměstí a na křižovatce Letná/Balbínova, kde TEQ BaP překročil hodnotu 1.
  • Stanovení vybraných kovů ve vzorcích ovzduší odebraných na České Mládeže neprokázalo potenciální vliv průmyslové zóny; naměřené hodnoty vybraných prvků lze považovat ale za mírně zvýšené.
  • Jedním z výstupů studie je i odhad reprezentativnosti stanice ČHMÚ (LLIL) v Rochlicích.  Z realizovaného 24hodinového proměření je zřejmé, že stanice umístěná v mírně zvýšené poloze (422 m. n. m.) v jižní až jihovýchodní části Liberce, na kterém s výjimkou nízké místní úrovně dopravy nejsou další lokálně působící energetické zdroje, nemůže mít přímou vazbu na hodnoty z dopravní zátěže v centru města a v okolí tranzitních komunikací - k tomu nebyla pravděpodobně ani určena. Naproti tomu dobře reprezentovala hodnoty NO2, O3, PAU a kovů. U suspendovaných částic frakce PM10 a PM2,5 je stanice pravděpodobně ovlivňována průmyslovou zónou.

„V porovnání s rokem 2005, i v důsledku velmi příznivých meteorologických podmínek, byly měřené hodnoty sledovaných PAU až řádově nižší, s tím, že přetrvává vyšší zátěž prostředí v okolí Letné ulice. Vliv domácích topenišť pak potvrzují vyšší hodnoty na Letné a rychlý nárůst hodnot na stanici v Rochlicích po poklesu denních teplot po ukončení 24hodinového proměření. Je třeba poznamenat, že i v rámci studie  v roce 2018 byly indikovány zvýšené hodnoty lokální zátěže v Liberci suspendovanými částicemi frakce PM10, což platí i pro frakci PM2,5, PM1,0 a počty částic submikronové frakce. Z toho vyplývá, že situace v údolních polohách a v příměstských oblastech se tedy od roku 2005 hodnotově významně nezměnila. Také přetrvává rozdílná zátěž a složení spektra těžkých kovů v různých lokalitách, kdy vyšší hodnoty As byly, shodně s rokem 2005 nalezeny v lokalitách s vazbou na vyšší četnost lokálních topenišť. Oblasti zatížené dopravou vykazovaly vyšší hodnoty Cr, Mn a Ni,  což ani to se od roku 2005 neliší. Závěrem bych zmínil, že k popisu zátěže ovzduší města pomohl přesun stanice ČHMÚ ze středu města do otevřeného prostoru Rochlic, kde sice nereprezentuje v plném rozsahu vliv dopravní zátěže v centru města, ale má širší vazby na ostatní oblasti u PAU a kovů. Navíc jí lze použít pro orientační hodnocení vlivu průmyslové zóny,“  konstatuje RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro venkovní ovzduší, Státního zdravotní ústavu v Praze.

 

Zdroj: Studie znečištění venkovního ovzduší v Liberci, NRL pro venkovní ovzduší, SZU Praha

 

 

Nastavení cookies