05.06.2018
Jana Kodymová DiS.

Město chce navrátit školu do bývalé ZŠ Na Žižkově

Smělý plán vrátit budově bývalé Základní školy Na Žižkově (Rochlice) její školské využití se možná stane realitou. Město Liberec dlouhodobě řešilo co se čtyřpatrovou zděnou budovou z roku 1902 dělat, rezort školství zase usilovně přemýšlí jak řešit budoucí kapacity alternativního waldorfského vzdělávání, které zahájilo první třídou od 1. září 2017. Což tahle spojit obě věci dohromady?

„Myšlenka vrátit bývalé školské budově její původní účel se vlastně zrodila velmi rychle během pár květnových dní. Objekt Na Žižkově je totiž posledním odpovídajícím domem ve vlastnictví města, s původním geniem loci, dostatečnými obecními pozemky ve svém okolí a nadto s vhodným využitím v územním plánu. První waldorfská třída je zatím umístěna v budově v Gollově ulici společně s třídami bývalé praktické školy, po roce 2020 ale na další rozvoj této alternativy, kterou chce město dále podporovat stejně jako montessori třídy v ZŠ 5. května, už v Gollově ulici není a nebude prostor,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.

Rezort školství původně předpokládal, že objekt Gollova pro waldorf postupně uvolní v souvislosti s inkluzí, kdy část dětí praktické školy (převážně děti s nižším intelektem) měla přejít do běžných škol a ti zbývající do speciální školy v Orlí ulici. Reálně se ale ukazuje, že dětí nezačlenitelných do běžného vzdělávání je mnohem více, než MŠMT jako národní garant vzdělávání počítalo. „Inkluze zkrátka nemůže být absolutní, stále bude existovat podstatná část dětí, pro které hlavní vzdělávací proud není vhodný. A pro tyto děti je i z režimových důvodů nejlepší, aby dále docházely do školy v Gollově ulici, protože tam chodili mnohdy i jejich rodiče či další příbuzní, takže znalost prostředí je tu výhodou,“ podoktl náměstek Ivan Langr.

Do objektu bývalé školy Na Žižkově je možné umístit 8 – 9 tříd po zhruba 20 žácích, což je dostatečné, také šatny, zázemí pro učitele a technické zázemí. Stravování i výuku tělesné výchovy by město muselo řešit v některé ze sousedních základních škol. Výhodou je, že pro potřeby waldorfu lze budovu rekonstruovat postupně, tedy až na tři etapy tak, jak bude narůstat kapacita školy. Už letos by město mělo zadat projektovou studii, která zodpoví i nejzásadnější otázku – kolik to bude stát.

„Chci zároveň usilovat o to, aby tato oblast byla udržena jako tzv. plně integrovaná, tedy nezakládající sociální vyloučení. Počítá se tu totiž jak s domy se sociálním bydlením, tak s terapeutickou komunitou Advaita, takže waldorfská škola se svými aktivitami tu bude toto prostředí přirozeně pozitivně narušovat,“ uvedl náměstek Langr.

„Myšlenka vrátit bývalé školské budově její původní účel se vlastně zrodila velmi rychle během pár květnových dní. Objekt Na Žižkově je totiž posledním odpovídajícím domem ve vlastnictví města, s původním geniem loci, dostatečnými obecními pozemky ve svém okolí a nadto s vhodným využitím v územním plánu. První waldorfská třída je zatím umístěna v budově v Gollově ulici společně s třídami bývalé praktické školy, po roce 2020 ale na další rozvoj této alternativy, kterou chce město dále podporovat stejně jako montessori třídy v ZŠ 5. května, už v Gollově ulici není a nebude prostor,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.

Rezort školství původně předpokládal, že objekt Gollova pro waldorf postupně uvolní v souvislosti s inkluzí, kdy část dětí praktické školy (převážně děti s nižším intelektem) měla přejít do běžných škol a ti zbývající do speciální školy v Orlí ulici. Reálně se ale ukazuje, že dětí nezačlenitelných do běžného vzdělávání je mnohem více, než MŠMT jako národní garant vzdělávání počítalo. „Inkluze zkrátka nemůže být absolutní, stále bude existovat podstatná část dětí, pro které hlavní vzdělávací proud není vhodný. A pro tyto děti je i z režimových důvodů nejlepší, aby dále docházely do školy v Gollově ulici, protože tam chodili mnohdy i jejich rodiče či další příbuzní, takže znalost prostředí je tu výhodou,“ podoktl náměstek Ivan Langr.

Do objektu bývalé školy Na Žižkově je možné umístit 8 – 9 tříd po zhruba 20 žácích, což je dostatečné, také šatny, zázemí pro učitele a technické zázemí. Stravování i výuku tělesné výchovy by město muselo řešit v některé ze sousedních základních škol. Výhodou je, že pro potřeby waldorfu lze budovu rekonstruovat postupně, tedy až na tři etapy tak, jak bude narůstat kapacita školy. Už letos by město mělo zadat projektovou studii, která zodpoví i nejzásadnější otázku – kolik to bude stát.

„Chci zároveň usilovat o to, aby tato oblast byla udržena jako tzv. plně integrovaná, tedy nezakládající sociální vyloučení. Počítá se tu totiž jak s domy se sociálním bydlením, tak s terapeutickou komunitou Advaita, takže waldorfská škola se svými aktivitami tu bude toto prostředí přirozeně pozitivně narušovat,“ uvedl náměstek Langr.

„Myšlenka vrátit bývalé školské budově její původní účel se vlastně zrodila velmi rychle během pár květnových dní. Objekt Na Žižkově je totiž posledním odpovídajícím domem ve vlastnictví města, s původním geniem loci, dostatečnými obecními pozemky ve svém okolí a nadto s vhodným využitím v územním plánu. První waldorfská třída je zatím umístěna v budově v Gollově ulici společně s třídami bývalé praktické školy, po roce 2020 ale na další rozvoj této alternativy, kterou chce město dále podporovat stejně jako montessori třídy v ZŠ 5. května, už v Gollově ulici není a nebude prostor,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.

Rezort školství původně předpokládal, že objekt Gollova pro waldorf postupně uvolní v souvislosti s inkluzí, kdy část dětí praktické školy (převážně děti s nižším intelektem) měla přejít do běžných škol a ti zbývající do speciální školy v Orlí ulici. Reálně se ale ukazuje, že dětí nezačlenitelných do běžného vzdělávání je mnohem více, než MŠMT jako národní garant vzdělávání počítalo. „Inkluze zkrátka nemůže být absolutní, stále bude existovat podstatná část dětí, pro které hlavní vzdělávací proud není vhodný. A pro tyto děti je i z režimových důvodů nejlepší, aby dále docházely do školy v Gollově ulici, protože tam chodili mnohdy i jejich rodiče či další příbuzní, takže znalost prostředí je tu výhodou,“ podoktl náměstek Ivan Langr.

Do objektu bývalé školy Na Žižkově je možné umístit 8 – 9 tříd po zhruba 20 žácích, což je dostatečné, také šatny, zázemí pro učitele a technické zázemí. Stravování i výuku tělesné výchovy by město muselo řešit v některé ze sousedních základních škol. Výhodou je, že pro potřeby waldorfu lze budovu rekonstruovat postupně, tedy až na tři etapy tak, jak bude narůstat kapacita školy. Už letos by město mělo zadat projektovou studii, která zodpoví i nejzásadnější otázku – kolik to bude stát.

„Chci zároveň usilovat o to, aby tato oblast byla udržena jako tzv. plně integrovaná, tedy nezakládající sociální vyloučení. Počítá se tu totiž jak s domy se sociálním bydlením, tak s terapeutickou komunitou Advaita, takže waldorfská škola se svými aktivitami tu bude toto prostředí přirozeně pozitivně narušovat,“ uvedl náměstek Langr.

Foto: Luboš Vrabec

Nastavení cookies