Úvodník pro časopis o školách "90" - jaro 2017

Naše ZŠ na začátku nového kalendářního roku - úvodník pro časopis o libereckých školách "90".

Vážení čtenáři,

s potěšením musím říci, že se zájem veřejnosti o vzdělávání, jeho kvalitu i financování stále viditelně zvyšuje. Je to výrazem rostoucí míry participace rodičů i dalších aktérů a jejich snahy nejen relevantně ovlivňovat vzdělávací politiku, která podle mého patří k nejdůležitějším vůbec, protože stojí na začátku vývoje veškerenstva, ale i pomáhat s aktivitami či činností konkrétní základní školy. Obvykle té, kterou navštěvují jejich děti a kterou tedy právem mohou považovat za svou.

Žhavým tématem těchto dní jsou především přibližující se zápisy do prvních tříd, které se uskuteční 20. dubna. Spádové obvody v základních školách považuji na rozdíl od těch v MŠ za životaschopné (byť bych si uměl představit školství i bez nich), protože zajišťují každému dítěti s bydlištěm v blízkosti ZŠ přednostní nárok tuto instituci navštěvovat. Faktor lokální školy je přitom i prioritním zájmem absolutní většiny rodičů (cca 95 %), a je tedy souběžně i zájmem veřejným. Proto jej bude hájit i samo město, tzv. spádové turistice navzdory. I to je ostatně důvodem, proč jsme v letošním roce přistoupili na dohodu s obcemi Šimonovice a Kryštofovo Údolí a přidělili jim v Liberci vlastní spádové školy – ZŠ Česká a ZŠ Ještědská. Tyto školy mají jednak do budoucna dostatečnou kapacitu pojmout také děti přespolní, zároveň tím zabráníme účelovému přepisování trvalého pobytu do spádů, kde naopak aktuálně čelíme nedostatku místa i pro děti liberecké.

Až budou vědci za pár desítek let hodnotit první dvě tři dekády 21. století, nepochybně se shodnou na tom, že lidstvo tehdy zažívalo éru virtuální společnosti. Jak známo, tento věk s sebou kromě každodenních pozitiv přináší i velká rizika a nebezpečenství, a to zejména u zranitelných (rozuměj počítačově negramotných) jedinců. Rozhodli jsme se proto sami vyzkoušet znalosti žáků libereckých 6. tříd v oblasti kyberkriminality (kyberšikana, správné chování na sociálních sítích, sexting, kybergrooming aj.). Pilotní ověřování jsme na začátku března zahájili na ZŠ na Náměstí Míru; výsledky nebyly špatné, ale přesto celá polovina třídy učinila v testu o 20 otázkách 4 nebo 5 chyb. A to je v situaci, kdy i jedno zaváhání na síti může být fatální, až moc. Požádal jsem proto nakonec ředitele všech našich základních škol, aby v rámci výuky IT stejný test vyplnili i ostatní šesťáci. Do konce března tak budeme mít k dispozici ucelenou evidenci znalostí dětí ve věku 11 – 12 let i témat, v nichž nejčastěji chybovaly, na něž pak můžeme plynule navázat konkrétními preventivními kroky. Připouštím, že tím prvním by mohla být účast na aktivitách platformy Kraje pro bezpečný internet, která je i stejnojmennou soutěží a pojímá všechny věkové kategorie či společenské role. Máte doma počítač a internetové připojení? Zaregistrujte se na www.kpbi.cz a vyzkoušejte své aktuální znalosti sami. Možná budete překvapeni, jak lehkomyslně jste se dosud na síti pohybovali.

V době, kdy jsem sám navštěvoval základní školu, bývalo největším záchvěvem prevence chystat se na přežití úderu atomovými zbraněmi (jak bláhové to bylo, všichni dobře víme). Dnes našim dětem paradoxně největší nebezpečí hrozí v teple jejich domovů u zapnutých počítačů, tabletů či mobilních telefonů. Neměli bychom to podceňovat.

Zpět