17.07.2016
PhDr. Mgr. Ivan Langr

Cíle kvality ZŠ – cesta za lepším vzděláváním

Komentář náměstka primátora Ivana Langra k chystaným cílům kvality na ZŠ.

 

Cíle kvality ZŠ – cesta za lepším vzděláváním

Chceme postupně zvýšit kvalitu vzdělávání v našich základních školách, zlepšit jejich vnitřní klima i komunikaci směrem k veřejnosti a také navýšit prostředky, které do škol plynou z rozpočtu města. Takové je ve zkratce základní poselství komplexního dokumentu Nastavení cílů kvality vzdělávání v ZŠ zřizovaných statutárním městem Liberec, který jsme připravili v rezortu školství a sociálních věcí a jejž bychom rádi uvedli již od září 2016 do praxe.

Materiál, první svého druhu v novodobé historii města, navazuje na velký srovnávací přehled našich ZŠ, který jsme zveřejnili letos zjara a jenž pro nás byl jednou ze vstupních analýz základního školství. Nastavení cílů je v zásadě vymezením osmi základních kategorií, které považujeme v základním školství za natolik důležité, že jsme je zpracovali do podoby vyšších cílů, jež chceme ve školách dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat, jak nám umožňuje školský zákon. Pracovní verze dokumentu je již k dispozici ZDE, stále ale prochází připomínkovacím řízením; otevřen různým námětům tak zůstane až do poloviny srpna, kdy materiál předložím do rady města.

Od image až po rizikové jevy

Osmička základních cílů se přitom odvíjí od těchto vstupních kategorií:

A. Komunikace a participace aktérů,

B. Strategie rozvoje školy a vzdělávání,

C. Prostupnost vzdělávací soustavy a trhu práce,

D. Rozvoj jazykového vzdělávání a jeho forem,

E. Rozvoj technického a přírodovědného vzdělávání a jeho forem,

F. Zapojování žáků do chodu školy,

G. Stravování a zdravý životní styl,

H. Primární prevence a monitoring rizikových jevů.

Pokud se alespoň na některé cíle podíváte blíže, zjistíte, že nám jde například o zavedení tzv. obousměrné komunikace mezi školou a veřejností (ať jí rozumíme rodiče, experty či subjekty na trhu práce), zlepšování vnitřního klimatu školy, zlepšení vnějšího image školy, systémovou práci s koncepčními a rozvojovými dokumenty školy, zavedení funkčního systému prostupnosti vzdělávací soustavy (ve zkratce od MŠ až po trh práce), rozvoj jazykového vzdělávání (třeba plošné testy jazykových dovedností), zvýšení prostoru pro technické a přírodovědné vzdělávání či důslednou práci s rizikovými jevy, jako jsou záškoláctví, drogy, gambling apod.

Město nastaví cíle, školy zvolí cestu

Celý proces zavádění a sledování cílů je velmi postupný a dlouhodobý a staví na úzké spolupráci zřizovatele (město Liberec), ředitelů škol i jejich zaměstnanců, školských rad, rodičů, žáků a veřejnosti v nejširším smyslu slova. Město jako zřizovatel přitom stanoví základní cíle a doporučí některé vhodné nástroje k jejich dosahování, bude ale plně na školách, jakou cestou se ke splnění cílů nakonec vydají. Je tedy na nich, aby zohlednily své zkušenosti, tradici, příklady dobré praxe apod. Nenecháme v tom však školy samotné – první diskuze s řediteli ZŠ již máme za sebou, v průběhu roku pak chystáme hned čtyři další setkání, abychom společně probírali možné potíže a překážky, prostor pro debatu vznikne i v kolegiu ředitelů ZŠ, které pracuje již druhým rokem, a rovněž ve školských radách, jež mají ze zákona zřízeny všechny školy. Proces zkvalitňování škol tedy rozhodně nebude formální, ale se skutečným cílem naše ZŠ pozvednout.

Do 2018 o 5,5 miliónů více do škol

Není žádným tajemstvím, že naše základní školy jsou léta (nejen) provozně podfinancovány. Již v roce 2016 se nám podařilo z rozpočtu města pro základní školství získat zvýšení provozního příspěvku o takřka 4 milióny korun (souhrnně jde o 27,7 miliónu), do roku 2018 pak máme jako rezort ambici přidat dalších nejméně 20 %, tedy 5,5 miliónu korun navíc na alespoň 33,2 miliónu. Nechceme se přitom zastavit jen u provozu – vizí rezortu je vyplácet i jakýsi prémiový platový bonus, jímž by ředitelé škol mohli motivovat jak začínající učitele, tak ty, kteří budou na plnění cílů kvality výrazně spolupracovat. Chápu to jako zásadní signál, že vzdělávání je pro město stejně důležité jako jeho infrastruktura, sociální a kulturní oblast či například veřejná doprava.

 

Nastavení cookies