26.06.2020
Karel Horník

Objevujte s námi Liberec - domov mládeže

Kdy a jak vznikal domov mládeže a k čemu vlastně původně sloužil se dozvíte v dalším článku z knížky Liberecké domy hovoří.

Rozložitá budova domova mládeže pro chlapce čp. 831-I v Zeyerově ulici vyniká nad údolím řeky Nisy v panoramatu Liberce. Jeho secesní architektura dokládá, že byl postaven počátkem 20. století. Z archívních pramenů se dovídáme, že tato budova sloužila původně k ubytování chudých, přestárlých a nemohoucích obyvatel Liberce vyžadujících stálou péči. Starost o podobné občany města se projevovala už v 16. století v období renesance, kdy tehdejší majitelka panství Kateřina z Redernu dala v místě dnešního Anenského dvora u Harcovského potoka postavit roku 1607 špitál pro šest chovanců, zvětšený později tak, že mohl umístit 12 osob.

Počátkem 19. století byl jeho stavební stav špatný, a proto byl postaven orku 1835 špitál nový, rovněž pro dvanáct lidí, na Malém náměstí u kostela sv. Kříže. V něm je dnes fara arciděkanství. Roku 1983 byl v Pastýřské ulici zakoupen dům čp. 453-I, dnes už zbouraný, a upraven pro umístění třiceti nejchudších a nejubožejších. Jejich počet však s rozvojem průmyslové výroby zřejmě vzrostl natolik, že ani toto řešení záhy nevyhovovalo, a proto se radní města rozhodli postavit chorobinec nový, prostornější. Vybrali pro něj staveniště stranou městského ruchu na okraji tehdejšího katastru města v dnešní Zeyerově ulici nedaleko starobince, budovy podobného poslání, postavené v roce 1899. Projekt vypracoval městský architekt Josef Schuh, stavbu prováděl liberecký stavitel Gustav Habel. Potřebná částka na výstavbu byla získána z větší části ze štědrých darů majetných libereckých podnikatelů. Ústav byl předán do užívání v roce 1910 a byl jmenován Jubilejní chorobinec císaře Františka Josefa I. Našlo v něm umístění 82 potřebných osob. Část objektu opatřená samostatným vchodem byla určena pro duševně choré. V roce 1930 bylo využito i podkroví. Tím se zvýšila kapacita chorobince o dalších 50 lůžek.

domov_mladeze

Budova domova mládeže je dvoupodlažní s podkrovím a zvýšeným suterénem. Sedmdesát sedm metrů dlouho hmotu rozdělují dvě krátká kolmá křídla na koncích a tříosý rizalit s hlavním vstupem uprostřed. Jakousi dominantu celému objektu vytváří věžička secesního tvaru umístěná nad východním křídlem. Svému původnímu poslání sloužila budova až do druhé světové války. Po jejím skončení byla upravena, aby v ní mohli být ubytováni studenti. V současné době se v ní nachází internát středoškolských studentů. Pro svou pozdně secesní architekturu i celkové uplatnění v obraze města je budova domova mládeže pokládaná za kulturní památku.

Text: Liberecké domy hovoří II. díl, Ing. arch. Svatopluk Technik, rok 1993
Fotografie: archiv SML, p. Kubát

 

Jaké plány má město do budoucna si přečtěte v dalším článku: https://www.liberec.cz/cz/obcan/aktuality/zpravy-z-mesta/mesto-liberec-liberecky-kraj-podepsaly-memorandum-budoucim-skolskem-vyuziti-budovy-ulici-zeyerova.html 

Nastavení cookies